Prvního září, přesně před 70 lety, v odpoledních hodinách, nastal v budově gymnázia v Hlučíně na tehdejší Gottwaldově ulici do té doby neobvyklý ruch. Ve třídách přidělených nově vzniklé hlučínské hudební škole bylo ve 14 hodin slavnostně zahájeno vyučování… A tak se začala psát historie školy, která je dnes neodmyslitelnou součástí kulturně vzdělávacího dění města. Pojďme tedy nahlédnout do historie této jubilující instituce.
Obecně se hudební školství začalo v českých zemích objevovat až po roce 1918. O strukturu výuky, učební osnovy a samotné složení pedagogických sborů se však v té době nikdo nestaral. Proces vzniku a chod nově vzniklých škol byl nejednotný. Na Hlučínsku bylo vyučování hudby až do poloviny 20. století pouze soukromou záležitostí. Hudbě zde vyučovali kapelníci i soukromí učitelé. Za doby okupace existovala v Hlučíně Městská hudební škola pod německým názvem Städische Musikschule. Školu navštěvovali především němečtí občané, ale svou činnost však brzy ukončila. Celková kulturní bohatost regionu a geopolitická situace stále podněcovala tendence směřující ke vzniku oficiální hudební školy. První snahu můžeme vysledovat v roce 1948, kdy dne 15. ledna MNV odmítl zřízení Městské hudební školy kvůli špatné finanční situaci města, ale také proto, že by nebylo školu možné nikam umístit, a to ani nouzově. Rada MNV se ale usnesla dát náklad pro vznik hudební školy do rozpočtu pro rok 1949. Místní školní rada na své plenární schůzi dne 14. října 1948 rozhodla, aby MNV co nejrychleji umožnil zřízení městské hudební školy, pokud možno do 28. října 1948. V červnu 1951 žádal MNV v Hlučíně Krajský národní výbor v Ostravě o zřízení školy v Hlučíně. Svou žádost odůvodnil nárůstem obyvatelstva, se kterým souvisí také zvýšený počet žáků školou povinných, mezi nimiž je velké procento žáků, kteří mají zájem o hudební vzdělání. Vyvrcholením této snahy škola vznikla dne 1. září 1952. Začátek byl velmi těžký. Vlastní budova přidělena nebyla, nebylo potřebné vybavení, vyučovalo se ve třídách a kabinetech gymnázia. Hudební nástroje se sháněly po celém Hlučíně. Problémy byly především s vytápěním. Scházelo kvalitní uhlí. Učební pomůcky se pořizovaly pozvolna a kupovalo se opravdu jen to nejnutnější. K zápisu školy bylo nutné získat nejméně 100 žáků a občany k tomu neúnavně lákal místní rozhlas. Pedagogický sbor byl složen z pěti učitelů. První ředitelkou školy se stala paní Dagmar Skácelová, která vyučovala hru na klavír. Učiteli se stali pan Antonín Skácel, paní Zdena Švidernochová, Eva Plevová, všichni vyučovali hru na klavír, a externě pan Alois Blažej, který učil hru na housle. První žákyní školy se stala Jiřina Nasadilová. První den zápisu se však přihlásilo jen pět žáků. Zápis byl prodloužen a školu v prvním roce nakonec navštěvovalo 112 dětí. Historicky první veřejné vystoupení se uskutečnilo již po třech měsících fungování školy. Koncertní síní pro besídku se tehdy stala kreslírna hlučínského gymnázia. Školní rok 1954/1955 byl zahájen v budově bývalé věznice na Farní ulici. V těchto prostorách sídlí instituce dodnes. Nutná adaptace budovy probíhala za plného provozu a do stavebních úprav se s nadšením zapojili i všichni tehdejší učitelé. Zájem o výuku nadále vzrůstal a ve školním roce 1955/1956 měla škola již 195 žáků. V tomto roce vlastní škola už šest klavírů a dvě koncertní křídla. Dochází také k postupnému rozšiřování provozu školy, navyšování počtu žáků a růstu úvazků pedagogického kolektivu. Ve školním roce 1956/1957 má škola 206 žáků a byla otevřena první pobočka hudební školy v Kravařích.
Velká změna v organizaci hudebního školství nastala v roce 1960. Dne 15. prosince tohoto roku byl vydán školský zákon, kterým nově vznikly Lidové školy umění, tzv. Lidušky. Tyto Lidové školy umění byly obohaceny o nové umělecké obory – výtvarný, taneční a literárně dramatický. V Hlučíně byl taneční obor otevřen ve školním roce 1965/1966 a vznikla další pobočka v Chuchelné. V následujícím školním roce nastupuje do hlučínské LŠU nový učitel Mgr. Stanislav Havlík. Jeho příchodem datujeme vznik výtvarného oboru školy. Hned v září roku 1967 byl otevřen také obor literárně dramatický. Tím vznikla čtyř-oborová umělecká škola v podobě, jakou ji známe dodnes.
V únoru roku 1976 se začala psát nepřerušená historie Komorního orchestru Vejvanovský, který pod tímto názvem působí dodnes. Mgr. Stanislav Havlík byl nejprve zástupcem ředitele. V roce 1979, po odchodu paní ředitelky Skácelové do důchodu, se stal ředitelem LŠU. Osmdesátá léta přinesla opět další změny. Byla zavedena nová vzdělávací koncepce pro Lidové školy umění a budova školy procházela dalšími výraznými úpravami. Především bylo potřeba zlepšit z hlediska modernizace hygienická zařízení, topení a došlo také k rozšíření prostor.
V letech 1988 a 1989 došlo k dalšímu rozšíření LŠU. Vznikly podmínky pro rozšíření výuky na pobočkách v Kravařích o zobcovou flétnu, v Kobeřicích ke klavírní výuce přibyla výuka dechových nástrojů a po úspěšném jednání MNV v Dolním Benešově mohla být zahájena výuka klavíru a zobcové flétny v této obci. Vyučovalo se také na pobočce ve Štěpánkovicích a Bolaticích. Vytváření poboček a jejich provoz umožnil výuku v dalších větších místech obvodu, čímž se zlepšila dostupnost školy pro další žáky a vytvořila se tím další nová centra kulturně-edukačního prostředí. Jen hudební obor čítal v tomto období 520 žáků.
Porevoluční období znamenalo pro školu nejistou budoucnost danou politicko-hospodářskými změnami ve společnosti a s tím související změny v otázkách existence uměleckých institucí vůbec. V těchto nelehkých měsících se podařilo Lidušky vymanit ze statutu školských zařízení a pod názvem základní umělecké školy, tedy ZUŠ, je včlenit do novely školského zákona, čímž dostaly své pevné místo ve školském systému. Mezi tím stále stoupá zájem o vzdělávání ve škole, kdy měla k 1. září 1991 celkem 760 žáků a ve školním roce 1993/1994 už 883 žáků. Významným dnem se stal 1. leden roku 1993, kdy bylo naší Základní umělecké škole Hlučín, jako první škole v okrese Opava, přiznána právní subjektivita a škola se tak stala příspěvkovou organizací. Nově, vedle dobře fungujících elokovaných tříd, vznikají pobočky také v Hati, Šilheřovicích a Strahovicích. Ve školním roce 1997/1998 působilo na škole celkem 53 vyučujících a navštěvovalo ji 1145 žáků! V roce 1999 odchází do důchodu dosavadní ředitel Havlík. Na základě konkurzního řízení Školského úřadu Opava byla vybrána na pozici ředitelky školy paní Eva Niedobová, která ve škole působila od roku 1976 jako učitelka hry na klavír a vedla školu od 1. září 2000 do 31. srpna 2016. V tomto období došlo k zániku tehdejších školských úřadů a novým zřizovatelem se stává Moravskoslezský kraj. Této změny využilo vedení k dlouhodobě plánovanému rozdělení organizace na dvě samostatné školy. Právě rok 2002 byl posledním rokem působení pobočky naší školy v Kravařích. Dlouholeté úsilí bývalého ředitele Mgr. Stanislava Havlíka a také velký zájem města Kravaře o samostatnou městskou hudební školu vyústil v tu skutečnost, že se od 1. ledna 2003 stávají Kravaře samostatnou ZUŠkou včetně odloučených pracovišť v Bolaticích, Chuchelné, Štěpánkovicích a Kobeřicích.
Dalším významným rokem byl rok 2007. Ředitelka školy požádala MŠMT ČR prostřednictvím zřizovatele o udělení čestného názvu. Titul Základní umělecká škola Pavla Josefa Vejvanovského obdržela škola v srpnu 2007, tedy v roce, kdy si připomněla 55 let od svého vzniku. Škola navázala několik partnerství se zahraničními školami a uskutečnilo se několik recipročních zahraničních výjezdů a koncertů. Například v roce 2009 se školou Stowarzyszenia Ognisk Muzycznych v polském Rybniku, v roce 2010 s rakouskou hudební školou v Köttmansdorfu. V roce 2010 začala škola tvořit svůj vlastní školní vzdělávací program, který vychází z rámcového vzdělávacího programu pro umělecké školství. První výuka podle nového ŠVP začala od školního roku 2012/2013 a několik let trval proces přechodu z původních osnov pouze na nový systém výuky.
Máme dlouhodobě velmi nadstandartní vztahy s městem Hlučín, v jehož budovách jsme v nájmu. Důkazem toho je, že dne 24. června 2013 byl slavnostně otevřen nový koncertní sál. Na konci června 2015 začala rekonstrukce budovy U Bašty. Došlo k výměně střechy včetně krovů, výměně oken, zateplení a zhotovení nové fasády. Ve stejném školním roce přešla škola na elektronické vedení školní i třídní dokumentace. Dosazeny byly klimatizační jednotky do všech učeben v podkroví a škola vstoupila do spolupráce s Krajským úřadem MSK v projektu „Modernizace výuky a podmínek pro výuku v základních uměleckých školách“, ze kterého byly později zakoupeny chrámové digitální varhany a interaktivní dataprojektor s tabulí pro zlepšení výuky hudební nauky. Paní ředitelka Eva Niedobová ukončila své období řízení školy k 31. 8. 2016. Organizaci úspěšně vedla celých 16 let s plnou podporou svého zástupce, pana Jana Prengela. Z konkurzního řízení vzešel vítězně nový ředitel Jan Huszár, který spolu se zástupcem Pavlem Kozlem tvoří mužský tandem ve vedení školy. Další výrazná změna ve zlepšení podmínek pro výuku nastala dne 1. 4. 2017. Toho dne byl slavnostně otevřen zcela nový a pro taneční obor výborně vybavený taneční sál na Mírovém náměstí. Díky této skutečnosti jsme mohli vytvořit adekvátní podmínky pro literárně dramatický obor. Vznikly tím tak dva sály, které splňují moderní standardy výuky. Před třemi lety jsme vyměnili plynové kotle a před čtyřmi lety byla vyměněna poslední část střechy na budově U Bašty. To vše díky obrovskému pochopení a vstřícnosti vedení města Hlučín.
Díky dotacím zřizovatele jsme zase mohli vybavit školu novými osobními počítači, novou vypalovací pecí pro výtvarný obor nebo koupit nový akordeon. Z vlastních prostředků, za přispění SRPŠ, případně ze sponzorských darů, jsme koupili nová pianina a druhé koncertní křídlo. Stále a kontinuálně pokračujeme v obnově majetku, hudebních nástrojů a adaptaci výukových prostor pro žáky tak, jak to od samého počátku vzniku školy dělali naši předchůdci. Poté přišla pandemie a škola musela zvládnout, stejně jako její žáci a rodiče žáků, zcela nové výzvy. I v tomto těžkém období byli naši žáci úspěšní v online soutěžích na národním, ale i mezinárodním poli. Vznikly projekty jako například Koncert pro fakultní nemocnici nebo audiovizuální projekt celé školy PF 2021. Distanční výuka je nám všem známý pojem, ale jistě bychom ji znovu zažít již nechtěli.
V celé historii měla a má škola velmi úspěšné žáky. Důkazem toho jsou nesčetná ocenění z národních a mezinárodních soutěží. Škola i nadále spolupracuje s Ratibořským kulturním centrem. Z této spolupráce vzešly projekty jako Zakletá labuť nebo Za zrcadlem. Úspěšně jsme zvládli také tzv. „Šablony“, tedy projekt spolufinancován EU a MŠMT, kdy jsme dva roky čerpali téměř 1,5 milionu korun na různé projekty a aktivity realizované a pořádané školou. Aktuálně má škola 762 žáků, působí na třech budovách v Hlučíně, na odloučených pracovištích v Hati, Píšti, Šilheřovicích, Dolním Benešově a v majetku eviduje 1779 položek v hodnotě přes 10 mil. Kč. Celkový počet zaměstnanců včetně externích se dlouhodobě pohybuje kolem 45. Největší počet žáků má tradičně hudební obor. Počet žáků se zaokrouhleně pohybuje okolo 470 žáků v hudebním oboru, následuje výtvarný obor s 200 žáky, poté taneční obor s asi 60 žáky a nejmenším je literárně dramatický obor s téměř 30 žáky ve školním roce. Za 70 let existence jedné instituce je to obrovský posun vpřed!
To vše je možné uskutečnit jen a pouze s výbornými kolegy a lidmi, kteří ve škole vždy byli a nadále jsou, pomáhají jí a podporují. Velmi tímto děkujeme celému SRPŠ a těm zaměstnancům, kteří ve škole působili. Těm současným i budoucím přejeme to, aby školu formovali a směřovali tím správným směrem v duchu dosavadní tradice…
Zdroj: Hlučínské noviny
Autor: Jan Huszár, ředitel Základní umělecké školy P. J. Vejvanovského, Hlučín